Vladimír Páral

Vladimír Páral (10. srpna 1932 – 10. srpna 2026) byl jedním z nejvýznamnějších a nejčtenějších českých prozaiků druhé poloviny 20. století. Narodil se v Praze v rodině důstojníka československé armády a dětství prožil v Brně, kde také maturoval. Jako mimořádně nadaný student přestoupil z chemické fakulty brněnského Vysokého učení technického na nově zříženou Vysokou školu chemicko-technologickou v Pardubicích, kde v roce 1954 obhájil inženýrský titul — tehdy byl nejmladším inženýrem v celém Československu. Chemický průmysl nebyl pro Párala jen zaměstnáním, ale životní školou. Od roku 1956 pracoval v Ústí nad Labem v podniku Chemopharma na výzkumu a výrobě pohlavních hormonů, působil jako směnový mistr i patentový chemik. Průmyslové prostředí, rytmus výroby a stereotypy každodenního života se staly základním materiálem jeho prózy. V roce 1962 debutoval pod pseudonymem Jan Laban humoreskou „Šest pekelných nocí". O dva roky později vydal novelu „Veletrh splněných přání", která proslavila jeho nezaměnitelný „technologický" styl — ironický, přesný, téměř laboratorní pohled na lidské touhy a vztahy. Páral pozoroval své hrdiny, jak sám říkával, skoro jako chemik při pokusu. Románová „Černá pentalogie" (1964–1971) a po ní „Bílá pentalogie" (1973–1980) z něj učinily literární hvězdu. Jeho knihy vycházely v nákladech statisíců výtisků; celkem se jich prodalo přes tři miliony. Sedm románů bylo zfilmováno, mnohé adaptovány pro divadlo a rozhlas. V osmdesátých letech se obrátil k sci-fi a spekulativní próze, čímž rozšířil žánrové rozpětí své tvorby. Po smrti manželky Marie na konci osmdesátých let se Páral ponořil do jógy, meditace a zenového buddhismu. „Pomocí jógy a zenu šlo dosáhnout ryzí štěstí, čisté a nepodmíněné," vysvětloval. Tyto praktiky přičítal i své mimořádné vitalitě ve vysokém věku. Od roku 1995 rozděloval čas mezi Prahu a Mariánské Lázně, jejichž společenský život spoluvytvářel — v roce 2017 byl jmenován prvním spisovatelem-patronem města. V roce 2010 mu Česká literární akademie udělila Cenu Ladislava Fukse za celoživotní přínos české literatuře. Vladimír Páral zemřel 10. srpna 2026 v nemocnici v Chebu — přesně v den svých 94. narozenin. Přátelé vzpomínají, že myšlenkově byl čilý až do posledních dní. Zanechal po sobě dílo, jež zrcadlí touhy, směšnosti i krásy obyčejného lidského života, a dceru Eriku, samu spisovatelku.